vasdruhydomov.cz

Výroba piva má tradici dlouhou snad až deset tisíc let, a pivo tak patří k nejstarším nápojům vůbec. Traduje se, že jeho kolébkou je Mezopotámie, kde se pravděpodobně první pivo objevilo někdy v 7. tisíciletí před naším letopočtem. Jeho výslednou podobu a chuť vždy ovlivnily místní podmínky. Někde si pila a pijí piva sladší, jinde si pivovarníci dávají záležet na hořkosti. Velký vliv na chuť a kvalitu piva je jeho tvůrce, sládek.

Sládek je označení pro osobu, která při procesu vaření piva dohlíží na technologický proces výroby od přípravy sladu, přes vystírání, rmutování, schlazení, dozrávání až po finální stáčení piva do sudů, lahví nebo plechovek. V moderním pivovarském provozu se jedná o funkci hlavního technologa. Zkušenosti a zásahy sládka do výrobního procesu mají zásadní vliv na konečnou kvalitu a chuť piva. Jedním z nejvýznamnějších sládků v českých zemích byl Josef Groll, který je podle pramenů tvůrcem plzeňského piva. Groll pocházel z Vilshofenu, bavorského města na Dunaji.

Pivovarnictví se učil u svého otce Josefa Grolla v rodinném pivovaru ve Wolferstetteru, též v Mnichově u tehdy proslulého Georga Sedlmayera a ve Vídni u uznávaného Antona Drehera. Oba učitelé to údajně neměli s Grollem jednoduché: vnímavý a šikovný učeň byl zároveň hrubý, umíněný, tvrdohlavý a bez sebekontroly. Nejspíš Martin Stelzer, stavitel měšťanského pivovaru, doporučil plzeňským měšťanům německého pivovarnického mistra jako odborníka na pivo bavorského typu, které se mělo v nově stavěném pivovaru vařit. Při prvním jednání se plzeňští s Grollem nedohodli – Groll měl velké finanční nároky. Ale blížící se termín dokončení přiměl měšťany Grollovi vyhovět. Groll v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Říká se, že záměrně udělal chybu v technologickém postupu, aniž by dopředu znal výsledek – vařil podkvasené bavorské pivo, ale z odlišných českých surovin (žateckého chmele, měkké plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií). První várka byla naražena 11. listopadu a ač nedopadla úplně dle očekávání, sklidila v hostincích „U bílé růže“ a „U zlatého orla“ na plzeňském náměstí veliký úspěch. Plzeňský kronikář poznamenal: „Jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek.“

Bavorský sládek pracoval v Měšťanském pivovaru do konce dubna 1845 a po třech letech se vrátil zpět do Bavor. V roce 1856 se oženil. Zemřel v 74 letech u stolu v hostinci Zum Wolferstetter Lidé se také často snažili piva ochucovat, takže se do nich přidávalo leccos, od borovicové kůry a smůly ze stromů přes pelyněk a různé bylinky, často s psychotropními účinky, až po houby a žabí nožky. Díky omamným účinkům alkoholu i přidaných drog byl pivu v mnoha kulturách přisuzován duchovní, ba dokonce i magický význam.

Dodnes přežilo Plzeňské pivo jako fenomén i velký rozvoj malých pivovarů s různými zmíněnými pokusy o novátorskou chuť chmelového moku. I když znovuobnovený kročehlavský pivovar má také něco do sebe.

autor: Jiří Hokův
foto: archív

Comments are closed.