V sobotu 1. května si připomeneme sto let od narození sokolského činitele a odbojáře Jana Přidala. V roce 2006 mu byla udělena Cena města Prostějova za celoživotní přínos pro demokracii.

Narodil se 1. května 1921 ve Vřesovicích v rolnické rodině Josefa a Antonie Přidalových jako nejmladší ze sedmi sourozenců. Po absolvování prostějovské měšťanky studoval na dvouleté Zimní hospodářské škole v Prostějově, kde na něj měl velký vliv ředitel školy Karel Haška. Od mládí byl členem Sokola a obdivovatelem jeho zakladatele Miroslava Tyrše.

Za 2. světové války se společně s bratry Karlem, Josefem a Antonínem zapojil do sokolské odbojové organizace Jindra. Měl na starosti zasílání balíčků potravin rodinám vězněných a umučených členů Sokola. 21. února 1944 byl zatčen gestapem a vězněn v Kounicových kolejích v Brně a následně v koncentračním táboře ve Flossenbürgu. Onemocnění tyfem a úplavicí mu zachránilo život. Jinak by musel podstoupit transport smrti.

Po návratu domů začal s bratrem Josefem hospodařit na otcově gruntě. Po únorovém převratu v roce 1948 byl však označen za kulaka a s manželkou a třemi dětmi prožíval těžká léta kolektivizace. Do JZD vstoupil až v roce 1960. Pracoval v JZD Výšovice a na farmě ve Stínavě jako rostlinář a farmář. Ve Vřesovicích byl předsedou TJ Sokol a v roce 1967 založil dětský soubor Vřesováček.

Plně se však do veřejné činnosti zapojil až po listopadu 1989. Intenzívně se podílel na obnově činnosti Sokolské župy prostějovské. Jan Přidal byl Sokolem tělem i duší. Byl cvičencem, cvičitelem, vzdělavatelem, pořadatelem akademií a přednášek i funkcionářem. Do roku 1995 byl starostou Sokolské župy prostějovské, potom byl členem výboru. Byl také členem výboru a předsednictva České obce sokolské. Účastnil se všech sokolských sletů, cvičil skladby pro Věrnou gardu. Naposledy cvičil na Strahově na XV. všesokolském sletu v roce 2012. Na obnovu a rozvoj sokolské činnosti věnoval mnoho volného času i finanční prostředky. V roce 2002 přispěl na vybudování pomníku obětem sokolského odboje na nádvoří Tyršova domu v Praze.

Byl také členem pěveckého sboru Orlice. Přes dvacet let vykonával práci smutečního řečníka v obřadní síni na Městském hřbitově v Prostějově. Byl předsedou prostějovské pobočky Masarykovy společnosti a patřil k hlavním iniciátorům myšlenky znovupořízení sochy T. G. Masaryka na hlavním náměstí v Prostějově (27. října 1998).

Jan Přidal měl také řadu kulturních aktivit a zájmů. Byl básníkem, písmákem, obecním kronikářem, místopiscem a podporovatelem hanáckých tradic a zvyků. Mnohé události také zdokumentoval a sepsal. Výsledkem této činnosti jsou sbírky básní Můj domov (2003, 2006) a Cesta životem (2006), historické publikace Kronika Vřesovic 20. století (2006), Konec selského stavu na Prostějovsku (2006), Konec selského stavu na Olomoucku (2009) a Sokolský odboj na Moravě 1939-1945 (2012).

V roce 2006 mu byla udělena Cena města Prostějova za celoživotní přínos pro demokracii.

Jan Přidal zemřel 31. srpna 2015 v Prostějově ve svých čtyřiadevadesáti letech. Prožil nelehký a bohatý život. Jeho pilíři byly domov, rodina a selské tradice, jak o tom také napsal v básni Vděčnost: „Široširá Haná dýchá tiše se mnou a byla mi v každé době věrná, dala mi domov a hrdost selskou.“

Hana Bartková

Zdroj: prostejov.eu

Comments are closed.