Vážení čtenáři, jsem vydavatelem Kladenského měsíce a Kamelotu. Věřím, že obě tato periodika měl každý Kladeňák už někdy v ruce. Moje práce mě baví a dovolím si neskromně říct, že jsem ve svém oboru profesionál. Poprvé v životě jsem se rozhodl napsat článek, kterým se obracím ke Kladeňákům s několika svými postřehy. Blíží se komunální volby a po tom, co jsem byl nucen vidět, číst či slyšet od zástupců některých politických stran v předvolební kampani, prostě nemohu mlčet a považuji za svou povinnost se s Vámi podělit o některá fakta a mé osobní zkušenosti. Poslední kapkou pro mé rozhodnutí vydat tento článek bylo, když za mnou přišel „prostředník“ z ODS a nabízel mi „výhody“, pokud má periodika nenapíší „nic proti ODS“. Nechci a nikdy jsem nevydával „nic proti nikomu“, ale teď už musím napsat, jak to vidím ze své perspektivy.

V Kamelotu vydává přes deset let své články Milan Volf formou inzerce, za kterou u mě platí, stejně jako každý ostatní. Nakonec jsem kvůli tomu ale skončil až u soudu. Jak k němu došlo? Když se po minulých volbách (které nevyhrála) dostala k moci koalice pod vedením ODS, rozhodla se zničit mé podnikání jako trest za to, že u mě pan Volf inzeruje. Jedním z prostředků byl například projekt „Kladno žije“ – městský měsíčník placený z veřejných peněz, zcela a úplně kopírující formát mého Kamelotu s 25letou tradicí.

V něm jsem mimo jiné zdarma nechával inzerovat některé školy a prospěšné organizace, které na inzerci nemají prostředky. Když jsem se dozvěděl, že těmto organizacím a školám je mstivými politiky vyhrožováno (např. ředitelkám škol vyhozením z práce či jinými postihy) a zakazováno u mě – opakuji zdarma! – inzerovat, nevěřil jsem, že je něco takového vůbec možné. A že se k tomu propůjčila ODS, kterou jsem vždy volil v parlamentních volbách, pro mě osobně bylo něco nepochopitelného. Připomnělo mi to totalitní metody a dobu, kterou bohužel zažívali hlavně naši rodiče.

Musel jsem se tedy bránit soudně, protože město chtělo z veřejných peněz ze msty zlikvidovat soukromého podnikatele za veřejné prostředky. Navíc, mým dlouholetým inzerentům byly zdarma nabízeny stránky v „Kladno žije“, jen aby neinzerovaly v Kamelotu. Takový tah pokřivující trh, v režii jistého pana Zoubka (bývalého šéfa kulturního odboru města a nepříliš úspěšného hudebníka, který dával honoráře za vystoupení sám sobě), jsem si nemohl nechat líbit.

Na této – odpusťte mi ten výraz  –  „sviňárně“ se v tehdejší super-koalici nepodílela jen zmiňovaná ODS, PirStan pod značkou Kladeňáci (nyní Opraváři), SPD, ale také ANO. Ti alespoň dostali rozum a dva roky hrůzy částečně napravili prací posledních dvou let a ve vedení sportovních areálů. K Andreji Babišovi nenajdu nikdy cestu a volit ho nikdy nebudu, když jsem měl jeho inzerci s podobiznou na stránkách Kamelotu, trochu jsem skřípal zubama. Na komunální úrovni ovšem nakonec ANO sehrálo pozitivní roli.

To se bohužel nedá říct o ODS, která (nejen) z pohledu pravicově orientovaného podnikatele předvedla komedii s tragikomickými prvky.

Nová tvář, stará lajna

Také proto nemůžu mlčet při pohledu na hesla o změnách, která na billboardech ODS zaštiťuje Leoš Stránský. Nic proti němu osobně nemám (opomíjím, že byl v minulosti odsouzen za napadení baseballovou pálkou), snad bych mu vytknul, jak se nechává zneužít a pod svou tváří umožňuje ukrýt sestavu Hanes – Větrovec – Muláček – Jiránek + další… V této lajně či složení můžete mít plán jaký chcete, ale nikdy ho nenaplníte. Zdiskreditovaný Lukáš Hanes je po své drogové aféře zalezlý na facebooku, kde sdílí fotky s kladívkem v nemocnici a neustále se chlubí cizím peřím. Na billboardech ho neuvidíte. Stejně jako Radka Větrovce, jenž má stále pocit, že řídí stranu i celé Kladno ze zákulisí. Nikde neuvidíte ani inženýra Muláčka, který svůj akademický titul získal asi zázrakem, protože běžné prezenční studium je dle mých osobních setkání a komunikace s ním proti přírodě. Naopak přirozeným jevem u něj a jeho rodiny je zrenovovat za městské peníze svůj kulturák a pak si posílat de facto domů dotace na plesy… A stále je tu i Dan Jiránek, už nevolitelný exprimátor, který je po svém fiasku a odvolání z funkce schovaný až na 7. místě kandidátky. Na billboardu jej (také „překvapivě“) neuvidíte, v ODS si asi spočítali, že voliče spíš odpuzuje.

 

Další strany a hnutí nechci hodnotit, snad jen dvě poznámky si neodpustím – je ve veřejném zájmu, že už nekandiduje pan Kutil. I jako ateista říkám – díky Bohu! Oficiálně vzdal z osobních důvodů, reálněji jej asi „vyobcovali“ už i vlastní soukmenovci. Na druhé straně musím poděkovat asi peklu, že znovu kandiduje Oldřich Černý z SPD, dříve kladenský radní pro kulturu – toto spojení je jedním z největších bizárů historie kladenské komunální politiky. Věnovat další řádky mu nebudu, bohatě stačí, že sedí v poslanecké sněmovně. Všichni čtenáři, kteří narozdíl od něj alespoň jednou v životě někdy byli v divadle, vědí, čeho je tento člověk schopen. A pokud si přečtete noviny SPD, které vyjdou před volbami jednou za čtyři roky, zjistíte, že celá tahle grupa asi bydlí v úplně jiném městě a mentálně se nachází v galaxii daleko, daleko odsud…

Mám hrůzu z toho, že se zmiňovaní lidé vrátí tam, kam nepatří. Na kladenskou radnici. A děsí mě, jaké prostředky využívají, využívali a čeho jsou schopni.

Proto prosím, vážení čtenáři, vezměte při volbách rozum do hrsti.

 

Zdeněk Jizba, vydavatel Kamelotu a Kladenského měsíce

Comments are closed.